Velmi zajímavý napsaný, i když smutně pravdivý, článek na serveru dalky.cz – Zkáza Hasankeyfu mně připomněl vlastní již dva roky starou cestu po jihovýchodním Turecku a návštěvu tohoto úžasného místa na řece Tigris – vesnice Hasankeyf.
Úplně to vidím před sebou…po posilňujícím čajíku vyjíždím v pozdním odpoledni směr Hasankeyf. Pustá ale čarokrásná krajina spolu s blížícím se Tigrisem přinášejí velká očekávání. Hledání ubytování, smlouvání o cenu v jediném motelu ve vesnici a následné zakotvení na přírodní „posteli“ pod širým nebem ve stínů pomerančovníků. Nezapomenutelné! Večerní čajíky a pokec s místňáky, předtím neskutečný západ Slunce, vysmívající se všem kýčům a tvořící pojem duševní orgamus. Koupel ve vlastním potu, ale i v Tigrisu…památky, lidé, ovce a daleké výhledy údolím a jede se dál…
…musím se ještě vrátit, čas je přibližně do roku 2013, kdy Hasankeyf definitivně zmzí z povrchu zemského.
Categories: Nezařazené
