Velký Kriváň

Páteční sváteční výšlap na Velký Kriváň jako rozvička na zítřejší výstup na Velký Rozsutec. Parkujeme ve Staré dolině, která je plná aut a odtud po bahnité cestě nahoru po zelené.  Chvíli bahno, chvíli po kolena v listí a chvílema taky dost prudce nahoru. V Sedlo za Kraviarskym se konečně vynoříme z lesa a je vidět do zamlženého údolí. Další zastávka je v Chrapácích, odkud je to kousek ke studánce. Čerstvá voda přijde docela dost vhod, protože jsme zásoby poněkud podcenili.  Z Chrapáků  ještě trochu nahoru na Pekelníka, kde hlavně pekelně fouká a pak už nás čeká finální výstup na Kriváň. Výhledy, selfíčka a dolů na pivo k lanovce Vrátná. Platit kartou nejde, kofola není a ta Plzeň byla snad nejhnusnější, kterou jsem kdy pil. Otrávenej personál included.  Zatímco všichni jedou dolů lanovou, my jdeme pěkně po svých až k autu. Když přestane foukat, je najednou příjemný teplo. A ty výhledy…

 

Sobotní Rozsutec přes Jánošíkove diery do Štefanové 

Čím dříve vyrazíme, tím méně lidí bude v dierách potkávat. Snaha byla, ale dřív jak v devět to nešlo, takže od parkoviště vyrážíme prakticky v průvodu. Přijde mi, že dost lidí šlo jenom kousek k rozcestníku Podžiar, takže další část po žebřících do sedla Medzirosutce už byla docela v pohodě. V sezóně budou asi fronty na žebříky, na konci října naštěstí již v klidu. Svačina v sedle Medzirosutce a rozhodování, zda doleva nebo doprava. Vyšší bude lepší a menší spolu s větším je asi nesmysl. Řeč je o Rozsutcích, takže hurá do kopce na Velký Rozsutec. Trochu funění, trochu focení, trochu vyhýbání se ostatním a jsme nahoře. Výhled v topu, sluníčko v modrá obloha. Cesta dolů do sedla Medziholie je trochu pro kamzíky, o to větší mám obdiv pro ty, kteří sešup doslova seskákají po kamenech. Asi mají dobré boty, nebo jsou prostě dobří.  Sestup do Štefanové vypadá již jako idylka, nebýt vychozeného bláta v dolní části. Tady se šlo hůř jak z Rozsutce. Ve Štefanové máme dvě možnosti, jít do hospody a počkat na bus do Těrchové nebo jít do hospody a posledních pár km nazpět k autu po svých. Druhá možnost zvítězila, začíná být zima a k autu dojdeme tak akorát pár minut před setměním. Pěkný výlet.

Nedělní výlet za odměnu

„Moc se v neděli nezničit, ať tu cestu domů odpo v pohodě přežijem“, tak znělo zadání na nedělní výlet. Ranní slunce změnilo původní plány z Tiesňav na hřebenovku Vrátné přes Chleb na Poludňový Grúň a návrat k autu na Vrátné. Na parkovišti u lanovky rozhodně nejsme první. Je prostě moc pěkně a navíc asi opravdu poslední pěkný den přes nástupem zimy.  Lanovka by mohla být v ideálním světě tak za deset €, ale bohužel realita je 14€. Cenu jde o euro srazit nákupem online, akorát internety tady skoro nejsou. Nakonec se daří, i když frontu jsme si stejně nakonec vyčekali. Po hřebeni nádherná vycházka bez převýšení, sešup dolů k Chatě na Grúni po sjezdovce není úplně ideální, stejně jako bahínko od chaty k parkovišti. To ale nic nemění na tom, že to bylo opravdu za odměnu.