Rubrika: Cesty do světa Page 6 of 43

Co se dá dělat na Tenerife během týdenního Erasmus+ pobytu? Podobnou otázku jsem si kladl, když jsem se přihlásil na Erasmus learning academy kurz na Tenerife. Dopoledne kurz, v jednu nebo ve dvě oběd a potom bude volno. Bude možnost jet někam na výlet, nebo budu muset být jenom v okolí Puerto de la Cruz? Ostrov je malý, veřejná doprava relativně dobrá, takže možnosti tu jsou.

• Hike v NP Anaga: Taganana – Afur
  Autobusem do Santa Cruz, kde za pár minut navazuje již méně častý bus 946 do Almagica, který asi za 50 minut zastavuje ve vesničce Taganana, odkud mám v plánu jít podél pobřeží k pláži Playa de Tamadite, a potom nahoru do Afur. A potom je tady možnost vyškrábat se přes hřeben do Taborno, kde budou dozajista další famózní výhledy na oceán a taky na „tenerifský Mattehorn“. Ale to je asi nesmysl. Tuším, že budu mít dost z vedra a celkové převýšení taky rozhodně není nijak malé. Malé náměstíčko, café bar a nezbytný kostel. Kousek bokem ještě obchod, a to je vše. Vesnice má šmrc.  V baru si dávám na stojáka kafe s koblihou a vyrážím. Cesta vede nejprve ve vesnici do kopce, za vesnici už je takové nahoru a dolů po vrstevnici. Výhledy na oceán, na okolní skály. Celkově svižná a příjemná procházka, která se po 6,5 km stočí dolů k oceánu na pláž Tamadite. Pláž má být údajně jedna z nejhezčích Tenerife. Trochu mně to tady (a nebude to poprvé ani naposled) připomíná nedalekou Madeiru. Na koupání to kvůli vlnám stejně není, na opalování to kvůli mojí bílé kůži není taky. Chvilku tedy odpočívám a vyrážím dál. Nyní již od moře směrem do vnitrozemí do Afuru.  Chvilku ještě koketuji s myšlenkou odbočit po dosti nezřetelné cestičce na Taborno, ale při pohledu na hodinky beru tento nápad zpět. Poslední bus bych nestihl a nocovat v Taborno určitě nebudu. Za hodinku a něco už si dávám zaslouženou colu a vodu v obchůdku v Afuru.  Odpolední slunce mě docela sesmažilo. Do odjezdu posledního autobusu mám ještě plno času, stín v Afuru je fajn, ovšem okolní kopce a výhledy jsou moc lákavé, abych tu jenom tak seděl.  Kdybych měl auto, bylo by určitě dobrý jít nazpět do Taganany, takhle si dám ještě výšlap do kopce a potom budu už jenom kopírovat silnici, tak abych byl zavčas na nějaké příhodné autobusové zastávce. Nakonec výlet protahuji až vesnice Roque Negro, kde už ani není ten obchod, jenom kostel a pár domků okolo. Fotky na Zoneramě: https://eu.zonerama.com/hondza/Album/9629647

• Garachico a Icod de los Vinos
   Velmi příjemný krátký výlet z Puerto de la Cruz za koloniální architekturou a nejstarším dračincem. Autobus 363 má sice na cestě do Garachico desítky zastávek, ale jede často, výhledy jsou krásný a není kam odpoledne spěchat. Cestou ještě lamentuji, že jsem si nevzal plavky, protože v Garachico jsou docela pěkné koupací bazénky. Ovšem po příjezdu už litovat nemusím, není sezóna a bazénky jsou zavřené.  Garachicoje klidné místo, pár turistů není v městečku vůbec poznat. Na náměstí vedle sochy Simóna Bolívara si při pohledu na nádherný kostel a okolní domky připadám jak někde v Jižní Americe.  Ještě chvíle toulání se uličkami, focení, výhledů na El Teide a můžu pokračovat o pár km vedle do Icod de los Vinos. Icod je známý hlavně jedním z nejstarších stromů v Evropě, Dračinec obecný by měl být starý až 800 let. I když je staří stromu úctyhodné a strom je opravdu nádherný, tak 5€ za jeho fotku se mně rozhodně dávat nechce. A není to nakonec ani nutné, městečko je samo o sobě dost zajímavé a strom si lze v klidu vyfotit v protisvětle z nedaleké terasy.
  V Garachico jsem měl pocit, že je okolí mnohem více sopečně černé než na zbytku ostrova a nebyl to jenom pocit. Poslední erupce zde byla poměrně nedávno v roce 1706 a asi tehdy město dost významně změnila. Fotky na Zoneramě – https://eu.zonerama.com/hondza/Album/9629700.
• Další hike v NP Anaga: Cruz del Carmen – Las Carboneras – Chinamada – Punta del Hidalgo
  Ještě jeden výlet do NP Anaga, protože je to tam prostě hrozně krásný.  Tentokrát nepůjdu do kopce, ale na pohodu dolů k moři.  Po obědě jdu nejdříve na autobus směr La Laguna, kde přestupuji na další směr Cruz del Carmen. Zastávka Cruz del Carmen je parkoviště, turistické centrum a restaurace v jednom. Pro většinu turistů jsou připraveny pohodové stezky okolním vavřínovým lesem. Kdyby nebyl opar, byl by výhled. Je-li opar, tak není vidět nic a nejlíp rovnou vyrazit po žluté značce dolů k vesnici Las Carboneras. Nakonec třeba říct, že tahle část je trochu nuda, jde se po široké cestě listnatým lesem bez výhledům a podstatně zajímavější cesta je už u vesnice Las Carboneras.  Jak jsem sestoupil níže, změnila se vegetace, les je pryč a nastupují aloe, agáve a nádherný výhledy na oceán, vesničky a terasovitá políčka. Vítanou zastávkou je vesnická hospoda, kde se dokonce vaří a hlavně tu mají kafe a pivo. Z Las Carboneras do Chinamady se cestička vine nad silnicí s nádherným výhledem na Taborno. V Chinamadě je hospoda, kostel a to je tak všechno.  Ani autobus už sem nejezdí. A pak už jenom skalnatý sestup dolů k moři do Punta del Hidalgo. Opět nádherný výhled ala Madeira. Na ceduli bylo psáno, že cesta trvá 90 minut, já jsem to zvládl asi za hodinu a pohodlně ihned přesednul na bus nazpět do La Laguny a Puerta. Vydařený den.
  Fotky na Zoneramě – https://eu.zonerama.com/hondza/Album/9629739

• Národní park El Teide: Roques de Garcia a Alto de Guajara
  Poslední výlet  směřuje do národního parku El Teide, kde se nachází stejnojmenný vulkán, na který bych se samo sebou rád vylezl, nicméně pro tento pobyt na Tenerife to bohužel neklapne.  Výstup na sopku je třeba podniknout dostatečně brzo, což bez auta moc dobře nejde, nebo je nutný jet lanovkou a ta stejně v den mého výletu kvůli silnému větru nejela. A i kdyby jela, tak permity na vrchol jsou dlouho dopředu vyprodaný.  Pro nás šetřily, kteří za lanovku odmítají platit zůstává tak jediný řešení, kdy je nutný se na vrchol dostat do deváté hodiny ranní, kdy je ještě vstup možný bez povolení.
  Z Puerto de la Cruz jeden pouze jeden autobus za den, odjezd po půl desáté a za dvě hodiny jsme nahoře. Nazpět jede bus ve čtyři, takže zase moc času na průzkum není. Překvapuje mě, jak je nahoře živo, a taky že i když fouká, tak není zima.  Slunce nakonec docela pálilo, tudíž jsem spálil, což mě pro změnu nepřekvapilo. Prvním cílem jsou skalní útvary Roques de García, které jsou opravdu parádní a vyplatí se projít si celý okruh okolo skal. Většina turistů zůstává okolo vyhlídky u silnice, takže na okruhu jsem prakticky sám. Docela dost fouká. Svačina s výhledem na obří skály, na potoky lávy a na sopku El Teide.  U nás doma drobky ze svačiny sbírají ptáci, tady jsou od toho tmavé ještěrky. Nakonec jim házím drobky úmyslně a pozoruji, jak je chytnou a utíkají s nimi pryč. Celý okruh je tak na hodinu, ovšem v tom případě mám pouze tři hodiny na výstup na Alto de Guajara. To není zrovna moc. Beru kopec útokem, až je z toho skoro takový trail running do výšky 2700 m.n.m. Nahoře mega hyper vítr, sotva stojím na nohou a u selfie se musím hodně zapřít, abych neuletěl. Větrovka a poloběhem zase dolů. Cola, voda a busem nazpět k moři.
  Fotky na Zoneramě – https://eu.zonerama.com/hondza/1317731