Pobaltí 2023 – Tallin

První dva pokusy o výlet do Estonska zhatil covid, takže Pobaltí na třetí pokus…

Let do Tallinu z Vídně v 7 ráno, autem z Tišnova na Tiger Parking a potom jen dvě zastávky vlakem na letiště. Mít auto u letiště je super pohodlné a zároveň nutnost jízdy v noci je (aspoň pro mě) dost nepohodlná. Cesta je cíl bez ohledu na dopravní prostředek.

Na letišti čas tak akorát na kafe a letíme na sever. V Tallinu je o hodinu víc a o pár stupňů celsia míň. Letiště je sice velikostí jak větší autobusák, ale vypadá strašně útulně. Kupujeme lístek na bus do města za 2€. Škoda, že tramvaje z letiště zrovna nejezdí, cesta mohla být taková stylovější. Venku modro, sluníčko krásně svítí a jsou pouhé dva stupně. Moje mysl je poněkud zmatená, protože když je zima, tak je většina dost zataženo, a ne azuro jak tady. Moje mysl již není zmatená, když vyjdu ven z letiště a pocítím závan severského chladu.

Jelikož na hostel je ještě brzo, míříme nejdříve někam, kde bude teplo, kafe a skořicový koláček. Po chvilce tápání v centru jsme konečně našli kavárnu a mohli vymyslet další postup výletu…

Petra jde pracovat a bude v teple, já jdu dělat turistu a budu v zimě. Další vrstva na sebe, mapu s sebou a vyrážím. Kostel, ukrajinská vlajka, památník, muzeum, knihkupectví, katedrála, kino(!) a nazpět. Pořád je zima, beru si další (a poslední!) vrstvu. Jelikož čas pokročil, jdeme přes náměstí rovnou na hostel Fat Margaret. Odpolední program bude u moře, ovšem bez koupání. Nejprve obskurní betonové monstrum Tallina Linnahall, které je stejně strašidelné jako fotogenické. A taky hrozně fouká. To ovšem nebrání místnímu otužilci ponořit se do vln. Hnedka je mně ještě větší zima. Pokračujeme přes luxusní marínu  a bytovky k bývalé věznici Patarei, kde je ale zavřeno. V létě to tady asi bude docela žít, nyní jsou stánky opuštěné a nikdo nikdo. Poslední zastávkou u moře je námořní muzeum Lennusadam. Tři obří spojené hangáry a expozice, kam nakonec nejdeme. Místo toho jíme předražený sendvič a přemýšlíme, kam jít dál. Pokračujeme směrem do centra k hipsterům a kreativcům do čtvrti Telliskivi. Tady to v létě určitě super žije, ovšem nyní zde není ani noha.

Na oslavu úspěšného prvního dne v Tallinu, a také jako symbolickou vzpomínku na jisté události ve Vídni, si dávám kebab s ayranem. Psí hřiště v dohledu žádné, vše v pořádku.