Opět je ráno krásné azuro a dokonce je chvílema již i trošku teplo. Po deváté hodině nám jede autobus z Busijaam vedle tržnice až k stezce Viru Bog v NP Lahemaa. Po snídani z domácích zdrojů vyrážíme na autobusák s jasným požadavkem: najít kafe! Bohužel před devátou je všude ještě zavřeno. Nakonec stíháme kafe, kokosku i odjezd autobusu. Šofér, jenž vypadá dost podobně jak postavy z filmu Tina a Vore nebere karty, čímž dostává některé cestující do značných problémů, protože tady se s hotovostí už moc nepočítá. Na rychlostní silnici v lese zastavujeme u malé zastávky, spolu s námi vystupuje ještě jedna česká dvojice.
Nejdříve se jde chvilku po cestě lesem a potom už začne chodníček mezi bažinami, mokřady a rašeliništi. Vypadá to zde velmi skandinávsky. Jezírka mají v měkkém slunečním světle nádhernou barvu. Mraky a modrá obloha dokresují silnou fotogeničnost okolí. Chodník měří několik kilometrů, poté stezka pokračuje lesem dál po delším okruhu, který má asi 12 km. Hlad je ovšem přednější, tudíž místo pokračování po trailu, jdeme raději na nedaleké tábořiště, kde jsme si uspořádali menší piknik ve stylu chleba-šunka-sýr. Co budeme dělat po obědě? Pokračovat lesem dál už se ani jednomu nechce, takže nakonec navrhuji jít k silnici na zastávku a počkat na bus do Loksy (odjezdy přímo v Google mapách), kde by mohlo být třeba něco zajímavého. Nebo taky nemuselo, ale jsme stále v národním parku a u Loksy je moře, tak snad to bude dobrý.
Loksa je takový Tišnov Estonska, nikde nic a nikde nikdo a také na první pohled nic extra zajímavého. Uprostřed městečka je supermarket s velkou nabídkou všeho možného, zastávka autobusu, prozatím zavřený bar, a to je všechno. Poněkud naivně hledáme kavárnu. Nezbývá než se spokojit s espressem ze supermarketu. Zákazník si kafe v automatu sám udělá a potom u pokladny nahlásí, jaké kafe si vybral. Nikdo nekontroluje, zda tam mám jedno espresso, nebo je tam espresso pětkrát a napojím celou rodinu. My jsme samozřejmě poctiví a máme každej svoje jedno kafe. Ke kávě patří skořicový koláček a můžeme vyrazit na výlet.
Jenom není jasný, kam půjdem? Asi k moři, měl by tam být vrak lodi a třeba bude i moře zajímavý. Co není moc zajímavý, je cesta podél fabriky až na konec městečka, kde se konečně dá sejít k moři a kdyby bylo teplo, tak i skočit do vln. Teplo není a dlouho nebude, dle webu má moře 4 stupně. Což se mně ovšem nezdá, s trochou odvahy se bosky ve vodě chodit dá. Vrak dřevěné lodi a písčitá pláž, to jsou pomyslné vrcholy výletu. Nazpět do městečka na bus a jedeme nazpět do Tallinu. Zatímco ranní autobus byl expres bez zastávek, nyní vymetáme všechny vesnice v okolí. Taková poznávací cesta.
Nazpět v Tallinu, zima, chlad, pelmeně, pivo a soljanka na večeři, a hlavně rychlá organizace výletu do Helsinek!
HTML galerie 1
