Štítek: Írán 2008 Page 1 of 2

Presuny a presuny…neda se nic delat, nejak se dom do CR dostat musim. Z Orumriyeh (kam jsem se dostal den predtim po 10h ceste prastarym Mercedesem) pres horsky prechod Sero/Esendere do Vanu, cestou jsem chtel vystoupit v Guzelse mrknout se kurdsky hrad Hosap, nicmene paseraci z autobusu, tzn. posadka (neuveritelne kolik se toho da do busu nalozit) me odmitli nechat vystoupit z busu s tim,ze me urco zatknou a buhvi co…Jsem opravdu netusil, ze se tu vsichni Kurdu tak boji. Zitra vylet k jezeru Van, na letiste smer Istanbul, noc na letisti, studene rano v Blave a Brno a cestovani je konec.

Ze dvou variant navratu jsem nakonel zvolil tu klidovejsi, mene divocejsi a vice na jistotu:-) To znamenalo, 15 hodin v autobuse ze Shirazu do Hamadanu a nasledne ranni dospavani na autobusaku. Konkurence autobusobych spolecnosti je zde zvlastni, do Hamadanu jelo nekolik spolecnosti, ale vsechny ve stejny cas a za stejnou cenu, tzn. moznost vyberu zadna a tim padem se me scvrknul pobyt v samotnem Shirazu na pul dne. Zde v Hamadanu beru pobyt spise jako odpocinkovy a to skoro i neplanovane, pac jsem nejak zapomnel, ze je dneska patek a tim padem vsude zavreno a mrtvo. Dneska dopo jsem byl svedkem a vlastne skoro primym ucastnikem demonstrace, no spise hrube propagandy, na podporu Palestiny…jako na prvniho maje, akorat zde se volalo...Allah Akbar…smrt USA,smrt Izraeli…byly transparenty, mavatka a plno recnilu okolo. Chvili jsme i fotil, ale pak zvitezil pud sebezachovy a radej jsem jenom tak nezucastnene koukal…

Zitra celodenni prejezd do Orumiyeh, posledni iranska noc, rano priskoky na hranice a sbohem pohodovy Irane….Ins’Allah jsem brzy zpet…:) V Turecku snad bude cas na jezero Van a po preletu do Istanbulu jeste nezbytne nakupy v CR nedostatkovych delikates, noc na letisti (odlet 04:40) a nejak prezit ceskou zimu a pracovni realitu….

„Travelling is a part of  life and life is a journey…“

Nektere veci se ovlivnit daji, jine ne…mohl jsem se rozhodnout misto rovnou z Yazdu jet do Bamu a potom na Bandaru nebo rovnou do pekelne rozzhaveneho Bandaru (pristav v Perskem zalivu), ovsem nemohl jsme ovlivnit to, ze jsem naprostou nahodou na ostrove Qesm, ktery je hnedle u Bandaru, potkal stare zname z cesty po Syrii. Tim padem puvodni plany padly a misto jednodenni koupacky byl tridenni pruzkum ostrova a okoli, koupacka v neskutecne teplem mori, potapeni a poznavani zapadlych vesnicek a pristavu na ostrove. Uzasne tri dny zakonceni toulanim se po neskutecne narodnostne promichanem bazaru v Bandaru. Koupele ve (nejen) vlastnim potu bylo dost, bylo treba pokracovat, uz jakoby smerem nazpet – do Shirazu.

Dneska celodenni vylet do Persepole, Pasagarde apod. Pekne, nicmeno po lonske syrske zkusenosti uz docela nuda, zivnuti nad komercionalizaci a vubec, nejak to neprekvapilo. Ale bylo dobry to videt, zitra Shiraz a jeho mesity, hrobky, parciky a zahrady. A vecer nebo odpo odjezd…kam? To zatim sam nevim, necekanym protahnutim se na ostrove musim ted trochu improvizovat a pritom urazit slusnou porci kilometru abych se dostal 29.zari na let do z tureckeho Vanu do Istanbulu a dale do ceske zimy.

Nekdy mam pocit, ze vlastne nemam sanci vse co chi v jednotlivych mistech videt, pac me vzdy odchytne nekdo mistni a uz se jenom vyklada a vyklada, chozeni po zajimavostech, nakupovani a foceni jde jaksi stranou…Dneska zase odpo me tu odchytl mistni mladik, jako vzdy student nejake university a nekolik hodin jsme kecali, takze jsem vlastne to co jsem chtel videt ani nestihl, ale nevadi, bylo to fine.

Po Esfahanu, odkud jsem odjel az ve ctyri odpo, pac drive nic nejelo, byl na rade Yazd – prastare pousti mesto s uzasnym starym mestem plnym hlinenych baraku a uzkych ulicek, odkud dneska mirim vlakem do Bandare Abbasu, coz je pristav v perskem zalivu, kde chci dat koupacku (na prilehlych ostrovech) a budu se snazit se moc neusmazit, abych na noc pokracoval do Shirazu, kde dam pohov tak na dva dny. Zatim cestuju solo a asi to tak do konce zustane, pac kluci Chomutova jsou nejak mimo prijem sms.