Den 4. (↔ 18,3 km, ↑ 793 m)
Adishi je vesnice s pár polorozbořenými kamennými baráčky a nespočtem hotelů a guesthousů, které jsou různě přilepeny na původní stavby. Dokonce tady jsou i nějaké “obchody” a kavárna, kam se dá zajít na pivo (opět 9 lari). Je to docela legrační turismus, ovšem bez turistů by vesnička by dost možná už dávno zanikla.
Vzhledem k tomu, že Adishi nemá na trase treku alternativu, tak je zde dost turistů, kteří přespí a hnedka ráno vyráží údolím k ledovcové řece. Tu je nutné přebrodit a platí čím dřív, tím líp. Čím později, tím více je vody a tím je proud silnější.
Po ránu je první hodina a půl opravdu frekventovaná, buď vidíme někoho před sebou nebo za sebou. U řeky je samozřejmě nejvíc lidí, cestovky mají pronajaté koníky na přechod řeky. Ostatní se musí spolehnout na svoje síly a dopomoc ostatních. Myslel jsem si, že to bude pohoda, ale zas taková legrace to nebyla. Hlavně proto, že voda je pekelně ledová a proud natolik silný, že se chvílemi obtížně udržuje stabilita. Někteří se pěkně vykoupali, jiní to přešli bez větších problémů. A někteří, jako já a Petra, tak nějak napůl s dopomocí jednoho hodného Australana, kterého ta voda snad vůbec nestudila. Musím uznat, že ty trekové hole mají něco do sebe.
Do prudkého kopce za řekou se nikomu moc nechce, většina lidí vstřebává dojmy a suší věci na druhém břehu s nádherným výhledem na ledovec. Následný výstup do sedla Čchunderi je poněkud ostřejší a taky je to nakonec asi jediné místo na treku, kde buď někoho předbíháme, nebo někdo jiný předbíhá nás. Na vrcholku sedla je doslova povinná kochací a svačící pauza. Výhled nemá chybu! A dolů do údolí jdeme již opět sami. Máme dneska v plánu nocovat v Khalde a zítra jít do Usghuli přes sedlo Lagem pass. K tomu je ale třeba nejprve zjistit, v jakém stavu je most přes řeku Khaldeschala. Zatímco Petra odpočívá v nedalekém přístřešku, já vyrážím pár set metrů na průzkum a nazpět nesu dobrou zprávu. Most je ve výborném stavu, výstupu na Lagem pass zítra nic nebrání. Tahle řeka by rozhodně nešla přebrodit, odpolední proud je brutální.
Poslední cca 4 km do Khalde jsou už víceméně z lehkého kopce. V Khale Larrisa GH nás paní již očekává, sazba za ubytko je 85 lari/osoba za večeři, snídani a nocleh. Zajímavý, že namísto zamluvených lůžek v dormitory máme vlastní pokoj. Kromě nás je v GH ještě britská rodina. Večeři máme servírovanou pěkně dohromady, opět jídlo naprosto vynikající. Paní nám nabídla sklenici vína k večeři, s díky přijímáme. Ještě netušíme, že za malou sklenici vína si bude účtovat 8 lari. Byznys zde kvete velmi solidně.
Fotogalerie z výletu zde: https://eu.zonerama.com/hondza/Album/10360938