Tilicho base camp (17 km a 1000 m up)
Dneska opět žádné ranní polehávání. Rychle se sbalit, snídaně a vyrážíme zase dál. V plánu je odbočka z trasy ACT k jezeru Tilicho, které leží v respekt budících 5000 m.n.m. Ovšem nejdříve je třeba se dostat do basecampu ve výšce 4150 m.n.m. Opouštíme velmi sympatický Manang, cesta ve směru Thorong La se rozdvojuje ihned za vesnicí a my pokračujeme vlevo do vesnice Khangsar, kde si za necelé dvě hodiny příjemné chůze dáváme čaj a kocháme se výhledy. Za Khangsarem se cesta trochu zvedá a najednou jsme ve 4 tisících a osadě Yak Kharka. Jelikož je kolem poledne, tak většina trekařů si zde dává oběd nebo jenom tak relaxuje. My taktéž odpočíváme, doplňujeme vodu a pokračujeme dál. Je fascinující, jak se postupně mění krajina okolo nás. Nyní jdeme po úbočí hlubokého kaňonu, kde je cestička zaříznutá do prudkého srázu. Upozornění „landslides“ je na místě, spadnout může cokoliv ze shora, nebo můžete člověk taky sám spadnout někam dolů. Míjíme plno lidí v opačném směru, nedá se ovšem jít moc rychle a cesta ubíhá docela pomalu. Navíc se rychle ochlazuje, protože sem do kaňonu sluneční paprsky odpoledne už moc nedosáhnou. V cíli v basecampu jsme něco po třetí odpoledne. Ráno jsme si v našem hotelu v Manangu nechali zarezervovat ubytování v basecampu v hotelu Moon lake. Nakonec jsme skončili úplně jinde, v Moon lake bylo prý plno. Rychlá sprcha v gas shower (nějak si na plynovou bombu ve sprše furt nemůžu zvyknout) a do tepla pod peřinu. Jsme tady v hotelu jediní Evropané, zbytek jsou nepálští turisté. Z nějakého důvodu je Tilicho lake velmi oblíbené mezi místními. Večer se všichni scházíme klasicky v hlavní místnosti u rozpálených kamen. Je kosa a nejede elektřina. Dáváme na večeři Dal Bhaat a plánujeme zítřek. Je mně nějak divně, hlava začíná bolet. Většina osazenstva má v plánu vstávání mezi 4 a 5 ranní, nám se tak brzo vstávat nechce a určitě vyrazíme později. Pokud vůbec…
Dneska nebyla ale vůbec dobrá noc. Mám dojem, že jsem skoro nespal. Hlava třeští, srdce bije jak splašený, nevím, je tohle výšková nemoc? Ale vždyť už jsem byl v 4600 m.n.m. u Ice lake, tak bych měl být v pohodě? Je rozumný jít dneska až do 5000 m.n.m. k jezeru? Podle čeho se rozhodnout? Dlouhá snídaně a mudrování. Už jsem tak nějak vnitřně smířen s cestou zpátky a stejně tak Petra, když se jdu se ještě projít po okolí a narážím na Health Service. Přítomný lékař zrovna měří oxymetrem hladinu kyslíku jednomu z Nepálců, kterýmu bylo v noci dost blbě. Moje hladina kyslíku je 85, což je naprosto v pořádku, takže měníme plán a jdeme na kopec. Zatímco většina lidí z campu šla nahoru ještě za tmy, my dva vyrážíme pěkně na klid až před osmou. Na zhruba 6 km nás čeká 900 výškových, a hlavně nový výškový rekord 5000 m.n.m.
Nebude to jednoduchý výstup, plíce nestíhají a svaly pálí. Slowly but steadily, to je naše heslo. Jak naberu pravidelné strojové tempo, jdu poměrně svižně, což se ale nelíbí Petře. Mně se zase nelíbí zima při čekání. Kompromisy jsou potřeba i na cestě na Tilicho. Za necelé čtyři hodiny jsme nahoře u jezera, poslední kilometr se hodně táhnul. Navíc se objevil sníh a začalo foukat. Celou dobu výstupu máme naprosto neskutečný výhledy na ledovce a obří zasněžené kopce. Ovšem to není nic proti tomu, když jsme konečně u Tilicho. Smaragdově modré jezero, okolo ledovec, modrá obloha a u jezera modlitební praporky. Neskutečná nádhera. Navíc máme tuhle parádu naprosto pro sebe (výhoda pozdního startu). V kamenné boudě vedle jezera si dáváme polívku a čaj. Ještě rychle pár fotek a utíkáme dolů. Jednak je nám už zima a potom bychom se rádi dolů dostali nějak rozumně, aby byl ještě časový prostor na přesun do Shree Kharky.
Za hodinu a půl jsme nazpět v base campu, kde si vyzvedáváme věci na hotelu a pokračujeme kaňonem po cestičce, kterou již známe ze včerejška. Za dalších sedm kilometrů a dvě hodiny chůze jsme v cíli v hotelu Blue Sheep, který se nachází ještě před Shree Kharkou. Hotel má nejlepší léta poněkud za sebou, ale je tady volno a už se nám nechce běžet ještě dolů a třeba zjistit, že je plno. Docela rád bych si dal večer sprchu, ovšem k dispozici je pouze venkovní gas shower a v pět odpo už je dost zima. Dneska to bude na přírodno. Večer klasika dal bhaat a čajíky. Ohříváme se u kamen, objednáváme snídani na zítřejší ráno a klasicky mezi osmou a devátou jdeme spát.
HTML galerie 1