Itálie? Konečně? Nevím, jak dlouho již žije sestřenice Sylva v Itálii, ale rozhodně vím, že já jsem poslední z rodiny, kdo ještě nepřijel na návštěvu, i když byl mockrát zván. Cesty do daleka, peníze, termíny nebo moje zapomnětlivost za to můžou. Pro letošní cestovatelský rok jsem si řekl, že kromě velké cesty je Kalábrie prostě nutnost. Říkal jsem si, že kromě návštěvy by bylo fajn ještě něco zajímavého podniknout, takže proč nevylézt třeba na Etnu a trochu se nepodívat po Sicílii? Zní to jako dobrý nápad a je to dobrý nápad. Jenom to chce více času, než kolik jsme si vyhradili, ale tak je to bohužel vždy. Věčný souboj s časem a jeho nedostatek. K Etně by se daly připojit i nějaké památky, kterých je na Sicílii požehnaně a po pád dnech cestování by nebyl špatný azyl u Sylvy. Koupačka, kafíčka, dobré jídlo, ovoce, prostě pohodička. Nepojedeme v květnu? Vyhneme se vedrům a přitom už bude teplo, moře snad bude ke koupání a turistická sezóna ještě daleko. Do batohu jsem kromě stálého spolucestujícího Ivoše aka Benyho přibral ještě Standu, které všichni znají a všichni mají rádi.
Ještě je tu jeden faktor, který naklonil misku rozhodování o jarním výletě na správnou stranu. A tím jsou letenky, protože donedávna se na jih Itálie potažmo Sicílii nedalo dostat nijak extra levno, ovšem nyní na Apeninském poloostrově zavlála vlajka Ryanairu a najednou není problém se dostat u zpáteční letenky na cca 3 tisíce. Základnou sicilského putování byla zvolena Catánie, odkud je to již cobykamenem dohodil a zbytek se vyškrábal na Etnu. Navíc je zde co vidět, antické Syracusy jsou nedaleko a ještě, aby těch výhod nebylo málo, jede z Catánie vlak do Messiny a dále až do Parghelie nebo Tropea. Deníček z cesty není a již nebude, takže telegraficky, kde jsme byli, co jsme dělali a jaké to v Itálii vlastně bylo.
Vyrážíme z Prahy nejdříve do Bergama na severu Itálie, kde máme 7 hodin času. Zdá se mně to docela hodně, ale reference má Bergamo výborné, tak snad nezklame a bude zde co dělat a hlavně co vidět. A zpětně třeba říct, že to rozhodně dobrá volba byla. Do města se dostaneme za pár € a půlhodinu jízdy. Dá se myslím vyjet autobusem rovnou do starého města, které je na kopci nad centrem, ale procházka městem není špatná a není to nijak daleko. Počasí nám úplně nepřálo, bylo dost zataženo, ale vyloženě jsme nezmokli, takže taky spokojenost. Vlastně začalo pršet přesně v momentě, kdy jsme unavení zapadli ve starém městě do pekárny na jídlo. Ale to už nám bylo jedno, protože bus nazpět jede ze starého města, takže skoro suchou nohou až na letiště. A kdo nestihne jídlo ve městě, tak může přeběhnout dálnici do nákupáku naproti letiště, kde se dá nákupně a i gastronomicky vyřádit dosytosti.
[AFG_gallery id=’2′]
