Štítek: Italy

Tropea

Výlet do Itálie – Paghelia & Tropea

Cíl našeho krátkého výletu na Sicílii, Etnu a do Kalábrie je vesnička Parghelia, která je hnedka vedle co by kamenem dohodil od známější Tropei. Květen, to znamená, že sice ještě není bůhvíjak velké vedro (ale na koupání už to je…) a hlavně tu nejsou ještě žádní turisté. V Tropei, kde bychom v létě stěží prošli kvůli davům turistů není v květnu ani noha. Většina restaurací má ještě zavřeno. Prostě pohoda, jaká mě vyhovuje. Koupeme se, dáváme kafíčka, kecáme, jíme, fotíme. Sice nestíháme výlet lodí, ale zato starou zahradu jako vystiženou ze starých italských filmů ano (citróny a pomeranče na stromech, vedle starý zahradní dům, prostě pecka). Čas zde pomalu plyne v příjemné atmosféře, i když se ani nenadějeme a už máme konec výletu. Přesun do Lamezie Terme, poslední kafe a odlet přes Bergamo zpět do Prahy.

Příště třeba na Liparské ostrovy nebo se jenom tak vykoupat. Trochu času, koupit letenky a jedem 🙂

Parghelia & Tropea - Italy

Catania

Výlet do Itálie – Catania

Catania má pro italsko-sicilské cestování plno výhod:

  • skvělé letecké spojené Ryanair s Bergamem
  • letiště kousek od centra (půlhodinka za pár €)
  • základ pro výlet na Etnu, autobus jede přímo do vlakového/autobusové nádraží. Vlakem nebo busem se dá pokračovat kamkoliv dál po Sicílii.
  • historické centrum, kde to navíc docela po večerech žije.
  • slušnou nabídku ubytování. Před airbnb jsme sehnali pokoj ve starém sicilském domě – žádný hostel, ale dům s historií, výhledem a terasou do vnitrobloku.
  • africko-arabský šmrc, který se projevuje v obyvatelstvu (ano, je tu více migrantů), v uličkách (trochu borčus…občas), nebo třeba v jídle (pálivé a prostě jiné než o něco severněji v pevninské Itálii). A jelikož máme rádi multi-kulti, tak se nám tu líbí :-).
  • Je tu i v květnu bezvadně teplo. V létě se zamění bezvadně za nesnesitelně, ale to neva, protože je tu zase moře.

[AFG_gallery id=’4′]

Siracusa

Výlet do Itálie – Siracusy

Sirakusy jsou z Catanie na jih, zatímco cíl dnešního dne – Parghelia v Kalábrii – je na severu. Místo zevlování v Catanii vstávám pěkně ráno a vyrážíme vlakem podél moře do Sirakusy. Provázejí nás výhledy na zamlžený vrchol Etny. Nám svítilo slunce, zase jsme měli štěstí. Staré město v UNESCO, výhledy na moře, opravdu krásné náměstí a sympatické úzké uličky. Taky plno turistů a pěkný trh, kde jsem si koupil vařenou chobotnici za 6 €. Nakoupili jsme jídlo na cestu, pokochali se starým městem, dali si nejlepší zmrzku na Euro ( že jsme si jak naivkové koupili hnedka po příjezdu sklenku džusu za 4€ sem snad ani raděj psát nebudu, bo nás hanba stále ještě fackuje) a vyrazili zase vlakem severním směrem do Messiny. Zde stíháme procházku na hlavní náměstí a pokračujeme trajektem do Villa San Giovanni, s bleskovým přestupem na další vlak. Ale ani ten nebyl toho dne náš poslední, vystupuje v městečku Rosario, kde není ale vůbec nic. V totálním zapadákově čekáme další dvě hodiny na motoráček do Parghelia.  V deset večer jsme jediní cestující, kteří zde vystupují. Vítá nás Sylva, moře a kalábrijská pohoda. Galerie na Flikru – https://flic.kr/s/aHsm34J2zF.

[AFG_gallery id=’3′]

Výlet do Itálie – Etna

Vylézt na Etnu je nečekaně jednoduché a v podstatě v pohodě. Navíc je to daleko od nějakého velkého dobrodružství a horského výstupu, pakliže člověk dodrží pravidlo, že neleze tam, kam nemá. Ovšem v tom případě zase nevylezeme na Etnu, ale někam pod vrchol, protože dál je prostě zákaz, takže je nutný zapomenout na představu, že „budu koukat do kráteru“ nebo „uhýbat před letícími kameny“. Možná, že někdy taková situace panuje, my jsme ale byli rádi, že je docela pěkný počasí, přiměřeně hodně fouká a je i něco vidět.

Jak tedy na Etnu? Hlavně v klidu 🙂 Snídaně, kafe a vyrážíme k vlakáči odkud jede autobus do Rifugio Sapienza, kde stačí nasednou na lanovku a jsme na Etně. Teda pouze v případě, že nefouká a chce se Vám platit 30 €. V našem případě foukalo, takže místo lanovky byly v provozu terénní autobusy a hlavně se nám nechtělo platit Eura, když jsme ještě junáci a kilometr převýšení hravě zvládnem! To platí o mě a o Standovi, zatímco Benyho zase bolel palec u nohy, tak nám utekl a vezl si palec pěkně v autobuse až do do 2600 m.n.m., kde končila lanovka a odkud se dalo opět pokračovat za další € terénním busem nahoru nebo si dát dalších 300-400 výškových metrů v silném vichru. Je snad jasné, co jsme si vybrali my dva se Standou a co si vybral Beny a jeho palec. Žádné velké vedro není, ale naštěstí je stále krásně slunečno, ovšem ten vítr! Jsou okamžiky, kdy nezbývá nic jiného, než stát na místě a doufat, že mých necelých osmdesát kilo nebude odfouknuto někam do dálky. Taky s jídlem jsme to moc nepřehnali, ale to těch 3000 m.n.m. se prostě nějak vyškrábeme, protože bez selfie s Etnou neodejdu. Benyho jsme někde ztratili, signál není, ale snad se najdeme aspoň dole při návratu. Kdesi v dáli je vidět trochu dýmu, takže to je ta bouřící Etna? V podstatě ano, protože vystoupat se dá pouze k místu zvanému Torre del Filosofo. Selfie teda nebude, co se dá dělat. Tak aspoň jedno větrné a nazpět do základního tábora. Cestou potkávám Benyho a jedeme dolů lanovkou. Mám pravda už docela dost, nějak mně nenepadlo si vzít brýle, takže prakticky nevidím a taky si připadám poněkud přismahle. Na Standu máváme z lanovky, takže nám to akorát vychází na společného jídlo u dolní stanice, nákup vulkanických suvenýrů a odjezd busem nazpět do Catanie.

Mount Etna - Italy

Výlet do Itálie – Bergamo

Itálie? Konečně? Nevím, jak dlouho již žije sestřenice Sylva v Itálii, ale rozhodně vím, že já jsem poslední z rodiny, kdo ještě nepřijel na návštěvu, i když byl mockrát zván. Cesty do daleka, peníze, termíny nebo moje zapomnětlivost za to můžou. Pro letošní cestovatelský rok jsem si řekl, že kromě velké cesty je Kalábrie prostě nutnost. Říkal jsem si, že kromě návštěvy by bylo fajn ještě něco zajímavého podniknout, takže proč nevylézt třeba na Etnu a trochu se nepodívat po Sicílii? Zní to jako dobrý nápad a je to dobrý nápad. Jenom to chce více času, než kolik jsme si vyhradili, ale tak je to bohužel vždy. Věčný souboj s časem a jeho nedostatek. K Etně by se daly připojit i nějaké památky, kterých je na Sicílii požehnaně a po pád dnech cestování by nebyl špatný azyl u Sylvy. Koupačka, kafíčka, dobré jídlo, ovoce, prostě pohodička. Nepojedeme v květnu? Vyhneme se vedrům a přitom už bude teplo, moře snad bude ke koupání a turistická sezóna ještě daleko. Do batohu jsem kromě stálého spolucestujícího Ivoše aka Benyho přibral ještě Standu, které všichni znají a všichni mají rádi.
Ještě je tu jeden faktor, který naklonil misku rozhodování o jarním výletě na správnou stranu. A tím jsou letenky, protože donedávna se na jih Itálie potažmo Sicílii nedalo dostat nijak extra levno, ovšem nyní na Apeninském poloostrově zavlála vlajka Ryanairu a najednou není problém se dostat u zpáteční letenky na cca 3 tisíce. Základnou sicilského putování byla zvolena Catánie, odkud je to již cobykamenem dohodil a zbytek se vyškrábal na Etnu. Navíc je zde co vidět, antické Syracusy jsou nedaleko a ještě, aby těch výhod nebylo málo, jede z Catánie vlak do Messiny a dále až do Parghelie nebo Tropea. Deníček z cesty není a již nebude, takže telegraficky, kde jsme byli, co jsme dělali a jaké to v Itálii vlastně bylo.

Vyrážíme z Prahy nejdříve do Bergama na severu Itálie, kde máme 7 hodin času. Zdá se mně to docela hodně, ale reference má Bergamo výborné, tak snad nezklame a bude zde co dělat a hlavně co vidět. A zpětně třeba říct, že to rozhodně dobrá volba byla. Do města se dostaneme za pár € a půlhodinu jízdy. Dá se myslím vyjet autobusem rovnou do starého města, které je na kopci nad centrem, ale procházka městem není špatná a není to nijak daleko. Počasí nám úplně nepřálo, bylo dost zataženo, ale vyloženě jsme nezmokli, takže taky spokojenost. Vlastně začalo pršet přesně v momentě, kdy jsme unavení zapadli ve starém městě do pekárny na jídlo. Ale to už nám bylo jedno, protože bus nazpět jede ze starého města, takže skoro suchou nohou až na letiště. A kdo nestihne jídlo ve městě, tak může přeběhnout dálnici do nákupáku naproti letiště, kde se dá nákupně a i gastronomicky vyřádit dosytosti.

[AFG_gallery id=’2′]

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén