18. 4. 2009 – Ban Lung, Ratanakiri
Naštěstí noc tak hrozná, jak se původně zdálo, nebyla. Ale i tak hnedle z rána mizím z hotelu pryč. S žádným check-inem se nikdo neobtěžoval, takže trochu váhám, zda jim to platit, protože za ten jejich přístup by sto jenom zasloužili. Nakonec vítězí mé dobré já, které nemá ráno průsery a následné tahanice, pokud by si mě majitel v Ban Lung našel.
Po krátkém váhání beru nakonec Tribal hotel, i z důvodu, že zde bude patrně větší šance najít nějaké parťáky na společné akce. Po ubytování, check-inu a snídani se nabízí otázka co teď? Na kole se zde nikam moc nedostanu, motorku řídit neumím (to je velká chyba!) a pěšky dojdu tak maximálně k jezeru a to je na celý den zdá se trochu málo. Ptám se tedy na možnosti na recepci, kde mi hnedle aktivně volají spřízněného průvodce. Jsem docela zvědav, kdo to bude a jaké budou možnosti, a to hlavně finanční. Nabídka je následující: projížďka na slonovi za 10$, cesta tam a zpět bude za 5$. Celkově docela ranec, ale co mě zbývá jiného? Na slonovi jsem se projet chtěl a jenom tak popocházet kolem hotelu se mě moc nechce.
Nakonec to za těch 15$ rozhodně nestálo, ale popořádku. Vuthy – můj dnešní průvodce – ještě něco obtelefonovává a můžeme vyrazit. Kolem alejí rubber tree (kaučukovníků) a cashew nus tree (kešúovník??) jedeme nejdříve k vodopádům Ka Tien, kde se jako obvykle platí vstupné (2000 riel), a které budou rozhodně zajímavější, až přijde období dešťů. Jako samostatná cesta by to bylo asi zbytečné sem jet, ale jsem tu spíše z jiného důvodu, čekám na slona. Z opačného směru by měl co nevidět dorazit slon s předchozí výpravou a já bych měl dojet nazpět do vesnice. Avizovaných deset minut se proměnilo skoro na hodinu, ale to mě ani nepřekvapilo. Mezitím se mě Vuthy snaží zabavit nekonečným vyprávěním o své úžasné přítelkyni, o neméně skvělé svatbě a tak pořád dokola. Když už jenom tak unaveně pokyvuji, přichází Vuthy se sérií kambodžských her, které ale mají stejný úspěch jako jeho nekonečné veršovánky na téma moje přítelkyně, takže toho po chvíli taky necháváme. Konečně přiklusal slon. První překvapení, slon je poměrně malého vzrůstu. Druhé překvapení je, že pojedeme stejnou cestou jako jsme jeli na motorce. Třetí překvapení je, že slon jede strašně pomalu a můj mahout (sloní řidič) není žádný vznešený sloní muž, ale obyčejný týpek co si cestou zaskočí k jedné chatrčí na panáka rýžové kořalky. Poslední překupko bylo, když po mě chtěl 15$ místo domluvených 10$. No prostě celkové zklamání, nechal jsem se chytnout do klasické pasti pro turisty. Sice si jízdu na slonovi můžu „odškrtnout“, ale jinak to rozhodně za těch 10$ nestálo.
Takže zase na motorku a stejnou trasou nazpět. Vuthy dostal hlad, OK, jdeme tedy na jídlo na trh. Masové směsky jsou tradičně nicmoc hnus, aspoň že rýže je tradičně výborná a zelenina taky. Vuthy prohlásil, že nemá peníze, že mu to mám zaplatit. Asi doufal, že tím pádem ho zvuJ. Když se ptám průvodce, kde se na trhu prodává káva, nemá nejmenší tušení. Hold kvalitní průvodce. Společně pokračujeme ještě k vulkanickému jezeru Boeng Lom, kde opět jako cizinec platím vstup (1$). Nicméně tento hodně česky vypadající rybník je nádherný a je tu i příjemné koupání, nebýt vřeštících teen Khmerů, kteří neumí plavat a jenom se cachtají v plovacích vestách. Celkovou idylu kazí, jako ostatně všude v Kambodži, hory odpadků, které se kupí všude na břehu. Přepokládám, že pokud by i místní museli platit vstup, hned by si tohoto pěkného místa vážili víc.
Párkrát jsem se okoupal, snědl celý meloun, dal jsem řeč s Francouzema a jede se domů. Nebyl to špatný den, ale…J. Následuje psaní, čtení, psaní a čtení…a večeře v hospodě, kde jsou všechna jídla za dva dolary.
Večer opět potkávám Thomasse z Rakouska, chvíli kecáme až se domlouváme na zítra na společný výlet do vesničky Voen Sai. Jsem docela zvědav, protože pojedeme poměrně neznámo kam a pick-up jede pouze jednou denně, takže nocovka bude patrně někde na laossko-vietnamsko-kambodžském pomezí.
[5000 + 1500 riel – snídaně, 4000 riel – oběd, 5 USD – guide, 10 USD – slon, 2 USD – večeře, 1 USD – vstup na jezero, 2000 riel – vstup vodopády, 2 x 2000 riel – voda, 3000 riel – meloun, 2000 riel – džus, 4 USD – ubytko] [sthumbs=478|481|482,160,3,y,center]