Mandalay is a hole. Nema cenu tam jezdit a moc dlouho se tam zdrzovat. Takhle nam to bylo nekolikrat od ruznych cestovatelu vypraveno. A my do Mandalaje jeli a zjistili, ze to je dira, a ze zde neni skoro nic co delat. Takze tak, nicmene zase tak katastrofalni to zde nebylo. Mandalaj je na tom rozhodne lip nez hlavni mesto Rangun, zde je videt, ze Cina je blizko, takze penize tu jsou. I kdyz i zde je to s elektrikou bida, verejny osvetleni neexistuje, coz cini nocni ulice takovym prasnym divadlem se sem tam osvetlenymi auty, riksami a naprosto neosvetlenymi koly, lidmi atd.
Vlada nas opet donutila zaplatit nasimi dolary a byly to naprosto vyhozene penize. Kralovsky palac je naprosta prisernost a zbytek jsou same pagody, kterych jsme zde uz videli desitky….takze jediny co je jakztakz jsou byvala kralovska mesta v okoli. Na ty jsme si pujcili kola a vydali se vsanc asijskemu pojeti dopravy…vratili jsme se zivi a zdravi, takze asi tak:) Tot rozhodne dobra zprava, stejne jako, ze uz jsem opet fit jako rybicka a docela se tesim na Kambodzu, i kdyz nyni trochu lituju, ze jsem si nedal na Barmu jeste o tyden (do maxima co vizum povoli) vic. Sice me hodne stvou poplatky vlade, ceny v dolarech pro cizince, ale jinak je zde nadherne.
Z Mandalaje jsme vcera odjeli naprosto neskutecne preplnenym busem – vezli jsme mozna dve tuny ryze a dalsi desitky krabic, pytlu, proviantu atd., kdy se sedelo nebo lezelo na pytlich a kde se dalo a timto zpusobem jsme ujeli 190 km za 12.5 hodiny, coz je dobre a cini to tuhle jizdu nezapomenutelnou. Puvodne se melo jet vlakem, ale ten hodinu pred odjezdem zrusili, no legrace.
Takze nyni Bagan, uz na prvni pohled uzasne misto. Na zitra mame zase kola, budicek na 5:30, romantika svitani u starych baganskych chramu…
Štítek: SE Asia online
Mingalaba, po cca pulhodine jsem se dostal na svoje stranky, takze nyni se budu modlit ke vsem buddhum co zde maji, aby to opet nespadlo a odeslalo se. Situace s internetem je v Barme obecne dost spatna, neni skoro nikde a kdyz tak strasne pomaly. Nebo prozmenu nejde proud, to se stava hodne casto. Zde v Pyin U Lwin, coz je vysoko polozene mesto velmi oblibene mistni smetankou a drive Brity pro svoje prijemne klima, je to lepsi, ale to je pouze tou oblibenosti, co mesto u generalu ma.
Kratce k ceste. Z Rangunu, kde jsem se zdrzel jenom jeden den, jsem jel busem do mesta Bago, kde jsem mel domluveny sraz se svymi spolucestovali Lenkou a Ladou (L+L), kteri jsou docela a v pohode, i kdyz (asi kvuli vekovemu rozdilu a odlisnym pristupum) mam nekdy pocit jako bych cestoval s rodici:) Myslim to v zasade positivne, nic proti 🙂
Takze z Bago se jelo k zlatemu viklanu, coz je druhe nejvyznamnejsi misto barmskeho buddhismu. Ocekavani byla vetsi jak realita, protoze ve skutecnosti je to porad jenom vetsi pozlaceny kamen se stupou, ke kteremu se modli stovky lidi. Zpatky do Bago a odtud dale na sever do Kalaw, odkud jsme sli tridenni trek k jezeru Inle. Skoro 60 km behem tri dnu bylo dosta narocnych. Vzdalenost vyvazily navstevy vesnic a mistnich, ubytovani u rodiny nebo v klastere. Zazili jsme dokonce i tropicky lijak, z cehoz byli i mistni docela hodne prekvapeni. Dalo to zabrat, ale stalo to za to.
Jezero Inle, je „first touristic place in Myanmar“, coz se projevuje v plno stancich se suvenyry, vyssimi cenami a takovym tim klasickym pristupem k turistum ala batoh s dolary. Jezero krasne, hlavne vesnicky na jezere, ale na Barmu hooodne preturistovane. Od Inle nocnim busem do Mandalaye (pro priklad 120 km se jede 6 hodin) a zase do hor, konkretne do mestecka Hsipaw. Mirne zklamani, cekal jsem nejen ja vice. Asi i kvuli tomu, ze od te doby bojuju se strevni chripkou a hutnym asijskym prujmem. Z Hsipaw vlakem, coz byl opet zazitek nade vse (kolem sta km za osm hodin) do mista dnesniho pobytu – Pyin U Lwin.
Zitra rano jedeme do Mandalaye, kde se bude tak 2 dny a odkud do Baganu, kde tak tri….tim asi putovani po Barme bude koncit a presune se do Kambodzi. Ted kdyz to zde vidim: lide, okoli, pamatky, prostredi – je mi trochu lito, ze jsem si na Barmu dal jenom 3 tydny a ne maximalni mozny pocet ctyr tydnu. Kankou jsou akorat ceny pro cizince v dolarech (vse jde soudruhum a generalum ve vlade, lidem nic), jenz jsou i 6x vyssi nez pro mistni a vubec obecne nadsazovani cen, ale to je asi trend vsude, s tim nic nenadelam.
Fotek je plno, ale na netu, tak nekdy za par mesicu, az se vratim, zde to je opravdu nepruchozi.
Let s Emirates Airlines mohu jenom doporucit, let hladky, jidlo vyborne, no proste pohoda…jet lag +6 hodin se dostavil v plne sile, vyhnout se tomu neda, ale mam dojem, ze dneska po dvou dnech mam uz hodiny srovnane…
Jinak jeste k Dubaji, maji tam strasne levnou elektroniku, napr mobily, aspon se me tak zda, takze si mozna na zpatecni ceste jeden koupim…ted bych napsal smajlik, ale nevim kde je kulata zavorka, takze nic.
Bangkok a dojmy z prvnich dvou dnu? Vedro a dusno, srovnat se s teplotnim rozdilem znamenalo se potit i ve spanku a vypit pres den k osmi litrum vody…
Pondelni dopoledne jsem stravil na Myanmarske ambasade, jako spravni komousi delali docela problemi, ale snad jsem je nejak ukecal a ve stredu odpo viza budou…pac ve ctrvtek rano nabiram smer Rangun, coz je Myanmar.
Myslim, ze budu rad, az pojedu z BKK pryc, je to prece jenom dost blazinec, proste betonovy velkomesto, par veci zde je super – aspon pro ty co jsou v Thajsku prvne – jako ruzne budhisticke svatyne, chramy atd., to jsou neskutecne zalezitosti, ovsem jinak je to zde hodne preturistovane, coz je hlavne videt na proslule Khao San Road, kde to sice zije, ale jinak to je dost opicarna…
Jeste par poznatku: jsou tady kvanta Cechu, i kdyz samozrejme Amiku tu je vic. Kopie LP tu opravdu jsou…takze proc taham originaly? Obleceni levny, jidlo uzasny, lide zatim prijemni a vubec ne tak otravni jak jsem cekal.
Zitra se mrknu do Chinatown, pro viza, mozna na skok do proslule ctvrti cervenych luceren Patpong, sbalit veci a rano presun…
Pristi zprava z Barmy…mejte se v CR krasne a nezmrznete….:)
Je čas vyrazit…sbaleno snad je vše potřebné a co nemám, to pevně doufám, že nepotřebuji. Zítra ráno (7.3) vyrážím z Prahy vlakem do Mnichova a dále večer letadlem Emirates Airlines před Dubaj do Bangkoku, kde bych měl být po nedělním poledni středoevropského času.
Internetových kaváren by mělo být v jihoasijských zemích dostatek, tudíž je možno se těšit na nějaké (skoro)aktuální info o tom kde se nacházím, co mám v plánu a jak se mi daří (např. zda jsem už ochutnal ty pavouky nebo se konečně projel na slonovi…:).
Návrat 7.5.2009 ve večerních hodinách, takže do té doby se tu mějte všichni pěkně…:-)