Balaton výlet, den druhý. Včerejší defekt má dohru i dneska. Tlak v kole sice drží, ovšem bude třeba zakoupit náhradní duši a novou montpáku.  Cyklo obchod otevírá až v devět, nemusíme tak aspoň ráno rychle snídat a plně si užít „krás“ Malacek. Kupuji pro jistotu hnedka dvě náhradní duše, montpáky a po diskusi s panem prodavačem o problematice Eura konečně vyrážíme dále na jih. První zastávka na sebe nenechá dlouho čekat, protože ve vsi s legračním názvem Plavecký Štvrtok prostě musíš zastavit, i když dneska je pátek. V místním Coopu kupujeme svačinu a ty nejlepší housky široko daleko. Další zastávka je poněkud neplánovaná, protože defekt po 20 km rozhodně nechceš. Sundat kolo, nasadit náhradní duši, napumpovat a nic. Kolo je pořád prázdné. Tak zase sundat plášť, nasadit druhou duši a zase nic. Whaaat? Takže zase sundat plášť, najít lepení a po pár minutách se dát na modlení, protože další defekt už asi psychicky nezvládnu. Modlení, opatrná práce s montpákami a konečně nepumpuji na prázdno. Krásná hodinka na prašné polní cestě a pokračujeme dál. Dalších aspoň dvacet hypnotizuju silnici a bojím se každého kamínku. Naštěstí to vypadá, že kolo drží, tak do toho můžeme šlápnout, protože dneska je v plánu ještě hodně kilometrů.

Kolem Moravy vede pěkná hraniční cyklostezka až skoro do Devínské nové vsi, kde přejíždíme Moravu a po krátké epizodě na rušné silnici přejíždíme také Dunaj. Pauza u kostela na oběd v Bad Deutsch-Altenburg a pokračujeme svižně dolů do Neusidl am See, kde se musíme odchýlit od naplánované trasy, protože moc aut a samý obchoďák. Mnohem lepší než trasa vybraná Stravou je místní značená cyklotrasa, která nás lehce oklikou dovede až k jezeru. Máme za sebou 80 km a před sebou ještě aspoň 40 km do cílového Šoproně. „Hele, kdy jede poslední trajekt“, ptá se Petra během pauzy u vody? 17:00! Tak to máme co dělat, páč k přístavu je to aspoň 30 kilometrů, na které máme hodinu. Následuje časovka, protivítr, kupa nadávek a mizející loď v dáli. V hlavě tvořím náhradní plán s ubytováním u jezera, protože na objetí jezera už síly dneska určitě nebudou. Naštěstí se internety zmýlily a poslední trajekt přes jezero jede až 17:45. Petra si oddechla a já taky. Loď za 9€/osoba není z nejlevnějších, ale je to vítaná atrakce na jinak poněkud monotónní jízdě po rovině.

A jsme zase v Maďarsku. Závěrečné kilometry do kopce už moc nechutnají, ale dali jsme to! Ubytování, maďarská pizza, pivko na regeneraci a spát. Zítra je v plánu závěrečná (a také nejdelší) trasa výletu.