Včera myšlenka, platba trajektu a dneska brzo ráno výlet! Původně jsem si říkal, že do Helsinek nemá smysl jezdit, protože bude málo času a ejhle. Blesková ranní snídaně, chvat do přístavu, zapomenutá občanka (nakonec nebyla potřeba), ještě větší spěch, a nakonec sprint přes liduprázdný přístav a prakticky skok na trajekt. Se štěstím ale povedlo se, jsme na lodi. Máme dvě hodiny na průzkum lodi, ovšem nejdříve ranní kafe. Výlet na příď, selfie s přibližujícími Helsinkami a jsme v cíli.
Máme nějakých deset hodin na průzkum města. Na rozdíl od většiny cestujících nekupujeme jízdenky na tramvaj a jdeme pěšky směr centrum. U bývalé tržnice si na sluníčku dáváme ještě jedno kafe a k tomu škořicový koláček. A teprve nyní může poznávání Helsinek začít. Střecha galerie se zajímavými průhledy, dřevěný moderní kostel, fantastická knihovna, park, stadion „Emila Zátopka“ a pak tramvají do přístavu. Zde jídlo na docela drahém food marketu, jakožto starý šetřil jsem si dal nejlevnější sobí párek v rohlíku, Petra měla smažené sardinky. Všude lítalo plno drzých racků, kteří chtěli jídlo sníst. Jedeme trajektem na ostrov Suomenlina, kde je plno opevnění a pevností. A taky tam hrozně fouká a je zima. Takže si bohužel z ostrova pamatuju hlavně zimu.
Nazpět ve městě ještě okouníme u přístavu a na náměstí, ale už se hlásí o slovo únava a také není už více času na nějaké delší zevlování. Jízdenka z trajektu nám ještě platí, tak jedeme do přístavu, kde snad bude nějaký obchod. Nebyl. Po dlouhém čekání na trajekt s nekončícím zástupem vystupujících jsme konečně na lodi. Jídlo, pití a odpočinek. Helsinky byly skvělý.
HTML galerie 1
Napsat komentář