Štítek: Lyže

Lyžování na Stuhlecku

Stuhleck

Stuhleck

V podobné sestavě jako minulý rok na Hochkar jsem vyrazili i letos s CK Tušla na Stuhleck, přibyl akorát pan švagr, takže na mě na cestě z Tišnova do Brna nezbylo už místo v autě, tím pádem jsem musel přespat u kamaráda, jít s ním na pivo a málem jsem tak zaspal odjezd v 5:15.  Minule se vyjíždělo ve 3:00 a jel všeho všudy jeden poloprázdný autobus, až to bylo trochu podezřelý. Tentokrát jelo autobusů asi šest, tedy na všechny na Stuhleck, ale i tak byl tento počet lehce do začátku varující. Pan švagr měl plácačku slivovice, já měl plácačku Bechera, kterou jsem dostal darem od svého bývalého chlebodárce (a s logem Coca Cola), z čehož měl určitě největší radost Jarda, páč mu půlka drahocenného bylinného obsahu skončila v batohu a ovoněla mu tak jinak poněkud fádní řízek. I s „čur pauzou“ jsme byli na místě kolem půl deváté. Postarší vysloužilá průvodkyně v klidném tempu došla pro skipasy, nadiktovala nám své číslo na mobil, které jsem si nezapsal a mohli jsme vyrazit na svah.  Dlouhá cesta lanovkou až na vrchol do výšky 1774 m.m.m, kde už je docela kosa.Sluníčko začíná vylézat, sněhu sice moc není, nicméně tvrdý podklad v kombinaci s předvčerejším prašánkem nemá ze začátku chybu. Zatím mírné fronty nás zatím nemají jak zaskočit, takže lyžujeme co to jde a jak to jde nejlíp asi do půl dvanácté, kdy ale řízkaři z naší skupiny dostávají „řízko-absťák“. Jedem tedy pro batohy a u Friedrichhutte začínají pravé řízkové orgie. Já řízek nemám, takže jdu pro pivka, které na několika stupňovém mrazu v kombinaci se zbytkem Becherovky a slivovice chutnají znamenitě. Padají demoralizující návrhy na ukončení lyžařského snažení a zakotvení zde na příjemném místě s krásným výhledem a pokračování ve veselici, což sportovně aktivní zbytek výpravy rezolutně odmítá! 🙂 Sjíždíme k Mittelstation, i když to nebyl z nejlepších nápadů, protože tu máme krásnou frontičku, kde v příjemné tlačenici trávíme půlhodinku z již se krátícího odpoledne. Chyba! Zatímco jsme hodovali, tak se sjezdovky pekelně zaplnili a terén výrazně ztěžknul, respektive byl rozorán. Zbytek odpoledne trávíme buď ve frontě nebo předjížděním a kličkováním mezi sloním tempem táhnoucími se „lyžaři“. Takže jdeme ve tři raděj opět na řízek, testujeme párkrát místní kotvu, kde „překvapivě“ moc lidí není a jedeme dolů k parkovišti. Místo aby nás šetřivá Tušla vyklopila na horním parkovišti, tak musíme sjet lanovkou dolů…takže opět další fronta:-(. Pivko Gambrinus od pana řidiče, chleba se salámem, nefungující video, spánek a před osmou jsme v Brně. Naprosto dle očekávání přesně v okamžiku, kdy mi jede vlak do Tišnova. Jsou věci, který mě nepřekvapí a věci, který mě překvapí jako naprostý nezájem o zavazadla ze strany řidiče nebo delegáta, kdy se vykládání zvrtlo v totální chaos, zmatek a skoro srážku s šalinou.

Finální stanovisko tedy bude, na Stuhlecku není špatně (asi nikde v Rakousku nebude špatně), ale přece jenom tomu něco (i ve srovnání s Hochkarem) chybí. Nejspíše smůlou byly davy lidí a přece jenom trochu míň sněhu, kdy hlavně odpoledne byl podklad už dost ledovatý a ne moc příjemný na lyžování. Sjezdovek by taky mohlo být víc a nějaká ta černá by taky neškodila. Příště asi zase na Hochkar nebo někam úplně jinam…

Lyžování na Hochkaru

Hochkar již potřetí, ale stále dle mého názoru nejlepší lyžovačka v blízkém okolí. Opět jsme měli docela štěstí na počasí, i když krom naprostého azůra dopolede mohlo míň foukat, a tím pádem by hlavní lanovka jela dýl a lépe by se lyžovalo, než proti silnému protivětru. Zní to sice divně a skoro rouhačsky, ale nemuselo být tolik sněhu (údajně až 500 cm sněhu!!), protože kvůli lavinách byla zavřená nejlepší černá sjezdovka i vedlejší lanovka. A s dvou měsíční dovolenou za zády se mě moc riskovat nějaký pád nebo lavinu moc nechtělo…:))

Lednová lyžovačka v Bad Gastein

Stejně jako minulý rok, i letos jsme vyrazili na lyže s CK Viktoria. I složení bylo stejné, jenom místo Schladmingu, jsme zamířili do oblasti Bad Gastein. Motivací byla, kromě nových lyží a touhou je vyzkoušet, i příjemná skoro last minute sleva. A co čekat od zájezdu s cestovní kanceláří za necelých šest tisíc korun na tři lyžařské dny a dvě noci v mládežnickém hotelu? Odjezd něco málo po půlnoci dvoupatrovým autobusem Setra (tzn. konečně cestovky pochopili, že Karosa není to pravé…) a příjezd na místo kolem deváté, rychlé převléknutí do lyžařského přímo v autobuse na parkovišti a hurá na sjezdovku. Ubytko až po lyžování, fasujeme skromný pokojík s koupelnou, který zdobí krásný výhled na Gastein a okolní kopce. Zlatým hřebem ve velkých uvzovkách je večeře (stravování obecně), které probíhá v vojensko-pionýrském stylu: plastové tácky s „prohlubněmi“ do, který se „kydne“ pokrm. Korunu všemu nasazuje snídaně a na papundeklu naškrábané nařízení, které praví, že nikdo nemá nárok na více jak dvě housky na snídani.

Ovšem jsme tu hlavně a především kvůli lyžování, takže:

SportGastein – lyžařská oblast vzdálená asi 20 min skibusem z městečka Bad Gastein. Oproti ostatním nepoměrně menší, ovšem o to výživnější. Lanovka začíná v skoro šestnáctistech metrech nad mořem a když se zadaří, dá se vyjet až do 2690 m.n.m. Když se zadaří je na místě, poněvadž vzhledem k extrémnějším povětrnostním, teplotním, sněhovým a mlhových podmínkám je ovlast hodně často zavřená. Týden před příjezdem byla celá oblast několik dní zavřená kvůli větru a extrémnímu chladu (minus dvacet a více), v době našeho pobytu byla celá oblast otevřená jenom v pátek dopoledne, jinak jezdila lanovka jenom zčásti či bylo úplně zavřeno. My měli to štěstí (nebo smůlu), že jsme se sem dostali v neděli, poté co přes noc napadlo tak 40 cm prašanu, a byla otevřena jenom lanovka do půlky a dvě sjezdovky. Na první pohled slabota, ale ta černá stála za to. Neskutečný prašánek spolu s okolním panoramatem utvořil vskutku luxní zážitek. Trochu po návštěvě SportGasteinu lituji, že jsme si nekoupil více freerideové lyže. Lyžařů s extrémně freeride „lopatami“ zde bylo hodně a já tiše záviděl, páč to musí být úžasný zážitek.

Počasí, sjezdovky, vleky atd na: http://en.winter.skigastein.com/weather-snow-report/sportgastein/

Schlossalm-Angertal-Stubnerkogel – jinými slovy oblast mezi Bad Gasteinem a Bad Hofgasteinem tvoří základ badgasteinského lyžování a chce rozhodně pár dní na prozkoumání. Přímo z centra městečka vede pohodlná lanovka až na Stubnerkogel(2233 m.m.m.) odkud se vydat po trasách směr Gastein nebo přejet po sjezdovce B19 a B20 do údolí Angertal odkud šplhají další lanovky a vleky mimojiné v vrcholům Hohe a Kleine Scharte. Na výběr je plno možností, nicméně ne úplně vždy se dá kamkoliv bez problémů přejet. Sice je většina sjezdovek kategorie modrá a červená, dovolím si doporučit kombinaci B19 (červená, délka 3800m, převýšení 500m) dohromady s B20 (černá, délka 2200m, převýšení 550m), kdy klidné pasáže střídají strmější části. Dohromady bezvadné, ale fyzicky náročné svezení). Druhá zajímavá záýležitost je 8 (!!)km dlouhá sjezdovka H1 **z vrcholu **Hohe Scharte až do Bad Hofgasteinu. Žádná loučka, jak by se dalo čekat, se nekoná: rovinku, střídají strmé pasáže a když přidám minimum lidí, vychází mě ideální kombinace. Kdo dá na jeden zátah a nebude se flákat, ten má můj obdiv…:)

Počasí, sjezdovky, vleky atd na: http://en.winter.skigastein.com/weather-snow-report/schlossalm-angertal-stubnerkogel/

A jelikož nejsou fotečky, tak aspoň inspitující video z mé oblíbené červeno-černé B19, resp. B20:

Novoroční lyžování v Bad Gastein

Nový rok začíná skoro (vyjma dnešního pracovního dne) ideálně – zítra přijdou nové lyže Nordica Speedmachine 12.3 XBS a za týden bude ideální příležitost je vyzkoušet v alpském středisku Bad Gastein Snad jenom počasí zatím není úplně ideální (i když), dle zpravodajství na weather.com je nyní opravdu luxusních mínus 19°C (!!).

Víkendová lyžovačka ve Schladmingu

Co jiného by měl člověk po promoci dělat než jet lyžovat? S CK Viktoria na dvojdenním zájezdu v rakouském Schladmingu. V „last-minute“ za cca 3,5t, no může být líp, ale i hůř:) Odjezd tedy v pátek kolem půlnoci, na místo příjezd kolem sedmé ráno, druhý den odjezd kolem páté a příjezd kolem půlnoci. Vychází to na 48 hodin na cestě. Na to, že v samotném Schladmingu vladlo naprosté jaro, tak se i dobře lyžovalo. Stačilo vyjet lanovkou nad zhruba 1800 metrů nad mořem, kde se sněhem i přes docela teplé počasí nebyl problém.

Základ našeho dvoudenního snažení byly vrcholy Planai a Hauser-Kaibling. První jmenovaný je vlastně základnou z městečka Schladming a dle toho také vypadá množství lidí, které je ovšem bez debat nesouměřitelné s českými nakloněnými rovinami. Na Hauser – Kaibling se dá v pohodě dojet lyžmo, sjezdovky v pohodě a možná o něco razantnější jak v Planai. Je to jenom můj dojem, že sklenka (0,5l) malinovky (Schiwasser) nemusí stát i 2,8 E? Jinak ceny „v poho“. Zajímavý, že není cenovej rozdíl mezi bufetem na sjezdovce a dole v městečku. Místo pivko Schladming všude tak kolem 3 E plus minus.

Užitečný odkazy: www.schladming.at , www.planai.at , www.hauser-kaibling.at , www.sportregion.cc

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén