Co je dneska v plánu? Odpočinkových 50 km za kamarádem na Kalku, potom asi nějaký pojezd po okolí a večer regenerační pivo.  Nemusím tím pádem po ránu nijak spěchat a ještě si můžu na kole sjet do centra a dát Jáchymovu druhou šanci, jenž napraví včerejší dojem.  Centrum okolo hlavní silnice není špatné, když si odmyslím některé opuštěné a polorozbořené domy, ovšem celkově tu prostě nějak schází život.

Konec mudrování, vyrážím ostře do kopce směr Klínovec. Nohy kupodivu na úvodní ranní vydatnou porci stoupání reagují docela dobře, tudíž měním zlehka plán a na rozcestí Pytlácká rokle nepokračuju dál směr Kovářská, ale  zatáčím doleva na Klínovec. Na vrcholu vlastně nicmoc zajímavého (když nepočítám ruinu hotelu a novou rozhlednu) není, ale každý dobytý vrchol se počítá.  Vrcholové selfie a honem dolů, protože je docela zima. Další zastávkou je nejdříve železniční stanice Kovářská, kde si lze bydlet v renovovaných vagónech a potom i vesnice, kde si chci dát obědovou pauzu. Ovšem je tu víc zavřených a zrušených podniků, než těch otevřených. Na gurmánské hody to zde opravdu nevypadá, míjím více zavřených a zrušených podniků, než těch otevřených. Situaci nakonec zachraňuje Horská Bašta a jejich kuřecí tortilla.  Pokračuji přes Měděnec a kolem přehrady Přísečnice po hraniční rozbité asfaltce až k benzince u Hory S. Šebestiána, kde máme s Petrem sraz. Mám za sebou cca 60 km a 1000 výškových.

Další část dnešního výletu už není v mé režii. Následuji Petra a vyrážíme do Německá. Nedříve lesními cestičkami přes kořínky kolem zavlažovacího kanálu Gruner Graben na vyhlídku Katzenstein, kde je kromě krásného výhledu taky množství borůvek. A potom sjezd dolů do údolí Schwarzwassertal, kde už se v klidném tempu kocháme a kecáme. Velká nádhera všude kam se podívám. Na chalupu do Kalku to nebylo daleko, ovšem i přesto jsem dneska dal celkem 95 km a skoro 1700 výškových. Další krásnej den na kole za mnou.